Součástí téměř každého podniku jsou zásoby a zboží. A právě tyto dva pojmy je nutné rozlišovat. Za zásoby můžeme považovat materiál, zásoby nedokončené výroby, polotovary, výrobky, zvířata a také zboží.
Zbožím můžeme chápat různé movité věty, výrobky vlastní výroby či třeba nemovitosti. Jedná se vlastně o majetek, který jste nabyli za účelem jeho následného prodeje. A to v nezměněném stavu. V některých případech mohou být zbožím také movité věci, které se normálně odepisují. Pokud máme v daňové evidenci v kolonce zboží uvedenou nemovitost, tak musí jít o nemovitost, kterou nakupujeme za účelem dalšího prodeje. Tato nemovitost nesmí být používána, nepronajímána a neprovádíme na ní technické zhodnocení.
Zásoby a zboží oceňujeme buď pořizovací cenou, pokud je majetek pořízen za úplatu, vlastními náklady, pokud si majetek sami vyrobíme, či cenou zjištěnou pro účely dědické a darovací.
V daňové evidenci je nutné sledovat zásoby a řádně je evidovat. Je úplně jedno, jakým způsobem budete tyto zásoby evidovat. To záleží pouze na vás. U zboží je možné evidovat například: datum pořízení, jaký je počáteční stav, prodejní cenu, příjem, výdej a konečný stav zásob.
Co se týká daňové uznatelnosti výdajů, je možné uplatnit pouze výdaje, které souvisí s pořízením zásob, jsou uvedeny v daňové evidenci. Tyto výdaje je pak možné daňově uplatit pouze v roce, ve kterém došlo ke skutečnému výdeji peněžních prostředků na pořízení těchto zásob.